pracovní teorie hodnoty Podle této teorie má každé zboží, to znamená každý produkt lidské práce způsobilý ke směně za jiné produkty, hodnotu, která je určena celkovým množstvím práce potřebné k jeho výrobě; ta zahrnuje práci vynaloženou přímo na vytvoření produktu i práci vynaloženou na výrobu suroviny či materiálu a prostředků použitých v procesu výroby.
Tato teze sehrála významnou roli ve společenské a politické teorii, avšak v jejím užití byly značné rozdíly. Někteří ji používali na obranu soukromého VLASTNICTVÍ: LOCKE například tvrdil, že devět desetin či devadesát devět setin hodnoty jakéhokoli produktu závisí na práci vynaložené na jeho vytvoření, čímž podpořil svůj názor, že osoba, se stává vlastní"kem toho, na čem pracuje. V KLASICKÉ POLITICKÉ EKONOMII byla pracovní teorie hodnoty používána především jako výkladový nástroj: uplatňovala se teze, že poměry, v nichž by měly být jed. notlivé komodity směřovány, jsou dány do značné míry hodnotami určovanými prací. MARX vyslovil kritičtější tezi: dokazoval, že práce, zboží jako každé jiné, by se normálně směňovala za ekvivalent svých výrobních nákladů - minimum životních prostředků potřebných k zachování a reprodukci pracovní síly. Pracovní sílu však kapitalismus využívá k vytvoření nadhodnoty, takže se dělnická třída stává obětí VYKOŘISŤOVÁNÍ.
Pracovní teorie hodnoty byla napadána z mnoha důvodů: přehlíží skutečnost, že akumulace kapitálu vyžaduje tlumenou spotřebu, proto kapitál nevyhnutelně určuje odměnu za práci, která je v něm uložena; teorie dále chybně pojímá práci využitou v produkci jako homogenní a opOllÚjí vliv poptávky na relativní cenu zboží. V konečném důsledku byla nyní pracovní teorie hodnoty v mimomarxistických kruzích opuštěna, a i v rámci marxismu se vedou spory, do jaké míry je pro marxistickou kritiku kapitalismu podstatná. DD